HISTORIE OBCE SRNÍN

Ves Srnín vznikla v rámci kolonizační činnosti Zlatokorunského kláštera. Název vsi se vyskytuje v písemných pramenech ve formě Srnyn, Sermin nebo Srnin a je odvozen ze jména Srna, Srnův Dvůr. První písemná zmínka o vsi Srnín pochází z roku 1400. V roce 1440 je Srnín uveden jako součást rájovské rychty v rámci zlatokorunského panství. Ves Srnín patřila od nejstarších dob do černické farnosti a obyvatelé Srnína proto chodili do kostela sv. Máří Magdaleny v Černici. V roce 1676 se ve výkazu černické fary uvádí, že ve vsi Srnín žilo 64 duší. V důsledku vývoje kláštera po husitských válkách zbyly klášteru okolo poloviny 16. století z původních 13 rychter pouze 2 – černická a rájovská, jejíž součástí byla ves Srnín. Srnín byl v přímém vlastnictví kláštera až do jeho zrušení v roce 1785, kdy se ves stala součástí českokrumlovského panství. Po zrušení vrchnostenské správy v roce 1848 byl Srnín začleněn jako osada pod obec Přísečná. V roce 1931 získala obec svou první samostatnost. Proces slučování a rozdělování se ještě několikrát opakoval a k 1.8. 1990 byla znovu obnovena samostatná obec Srnín

V roce 1903 byla postavena kaplička na návsi. V roce 1929 byl na návsi odhalen pomník padlým vojínům v první světové válce. Pomník zhotovil sochař Kuneš z Českých Budějovic. V roce 1932 byl povolen rozvod elektrické sítě po návsi k veřejnému i soukromému osvětlení. Se stavbou vodovodu se začalo v roce 1948 a v následujícím roce měla většina domů ve vsi připojen vodovod. V roce 1953 byla postavena čekárna na návsi, v roce 1960 zahájila provoz místní pekárna a v roce 1961 byl zprovozněn místní rozhlas.
V souvislosti s tehdejším vývojem byly v roce 1937 postaveny v okolí Srnína 4 betonové pevnosti, které byly hned od začátku osazeny vojenskými strážemi. V roce 1938 se v katastru obce Srnín a Přísečná stavěly zákopy. Po uzavření mnichovské dohody zůstala obec Srnín součástí československého státu.

Na základě naší žádosti, schválil parlament České republiky obecní symboly obce. Slavnostní předání rozhodnutí o udělení znaku a vlajky bylo dne 5.12.2005 panem Lubomírem Zaorálkem v budově parlamentu České republiky.
Obecní symboly vychází z historie naší obce zpracované PhDr. Jolandou Minářovou zaměstnankyní Státního okresního archivu v Českém Krumlově. Na základě tohoto dokumentu, který si můžete půjčit v knihovně, navrhl heraldik reklamní agentury JAKOB obecní symboly s tímto zdůvodněním:
Srna je mluvícím znamením a odvozuje se od pojmenování Srnův dvůr, přičemž příjmení Srna je odvozeno od pojmenování zvířete. Zlatá lilie v modrém poli je ze znaku cisterciáků, kteří jako majitelé kláštera Zlatá Koruna, celý kraj kolonizovali. Červená rožmberská růže je symbolem mocného rodu, který v roce 1493 dostal zlatokorunské statky do dědičné správy. Je taky symbolem této doby, neboť tato figura se nachází také v novém znaku Jihočeského kraje

Významný rodák

V Srníně se narodil a žil Ondřej Hůlka (1752-1806) "hospodský hudec" a lidový houslista, který si pro svou potřebu pořídil notovou sbírku lidových písniček, známou pod názvem "Zlatokorunský rukopis". Tuto sbírku po něm zdědil jeho syn František, po otci dobrý instrumentalista. Byl žákem významného učitele zlatokorunské školy a hudebního skladatele Antonína Borového, pod jehož vedením se projevil i on jako skladatel. František Hůlka poskytl otcův rukopis okolo roku 1845 K.J.rbenovi k přepsání.

Vývoj názvu obce

1400 - Srnyn

1654 - Srnin

1841 - Srnjn